Fénix píše

Snad každý ví, že Fénix je mytologický pták, který se nachází na tajemných místech a vládne neuvěřitelnou, ‚božskou‘ mocí.  Fénix se rodí znovu a znovu z popela. číst dál

Hele, dneska vás nebudu dlouho zdržovat. Venku je na padnutí, tak co by jste vysedávali doma a četli - mazejte k vodě ! Já vím, technika pokročila... možná si čtete někde u vody ? Tak bacha na úpal - mazejte domu ! číst dál

A jede se do ZOO ! Žádný vedro, žádný deště, prostě akorát, tak pojedeme na výlet. Tak dlouho jsme nikde nebyli... tudíž kam taky jinam, když tady kousek máme tak úžasnej zvířecí ráj ! Mrknu na stránky, jak to dneska vůbec chodí, protože naposledy jsem tam byla, když... když... no... no vidíte ? Už ani nevím ! číst dál

Když prve venku tak strašně pršelo, říkala jsem si, co asi dělají děti, když nemůžou ven. A pak, když zase bylo nádherně, říkala jsem si, co asi dělají venku, aby se nenudily ? V tu chvíli jsem si  vzpomněla na dobu, když jsem sama byla malá, jak jsme si strašně rády hrály se ségrou na divadlo. A dostala jsem chuť na nějakou krásnou pohádku… číst dál

A že to zas jednou byla pekelná jízda ! Plný ruce kufrů, deštník (samozřejmě neskládácí a řádně ohromnej, aby se jak blbě nesl, tak blbě někam schoval) a křečovitě sevřená pěst s jízdenkou, aby kdyby náhodou, tak ať jako nezmatkuju ! číst dál

Když mi už potřetí přišla podivná upomínka za plyn na telefon eSeMeSkou, trochu jsem znejistěla. Nemůžou se přece plýst tolikrát za sebou, ne ? No ale pustila jsem to z hlavy. Až do té doby, než mi to přišlo písemně. No to snad už…?! Co po mě chcete ? Všechno mám až nechutně řádně zaplacený ! Tak se nedá nic dělat, musím tam zavolat, protože tohle už je nějaký divný… číst dál

Dneska má svátek Jeníček. Všechno nejlepší chlapákům všech věkových kategorií, co je zdobí tohle jméno a jestlipak víte, že 24.6. je nejmagičtější den v roce ? Naprosto geniální čas pro kouzla, čáry, rituály a vyslovení všech našich přání ! Tak směle do toho a pozor na jazyk ! Nejednou se totiž už splnilo něco, co naprosto neuváženě vyletělo z pusy a jak známo - kulku a slovo prostě nezastavíš... číst dál

V sobotu 25.5.2013 jsem se vydala na veřejné soutěžní kolo talentové hudební soutěže, kterou pořádala agentura DivaMusic v pražském Klubu Biograf a jejíž průběh jsem se zájmem sledovala již dva měsíce před koncertem, protože se jí zúčastnila má velmi dobrá kamarádka. číst dál

Když se na nás to počasí takhle vlídně usmívá, vzpomenu si pokaždý, proč radši nechodím ven před pátou odpoledne, sedím raději v teplejch bačkorách schovaná ve stínu a dělám, že nejsem doma, kdyby náhodou Slunce klepalo, ať se jdu projít - znáte to jo ? Že mě jako trochu opálí ! No tak to určitě, hele ! Ještě teď mám před očima ty výsledky ! číst dál

Když bylo tak hezky, vyrazila jsem si na výlet. No, na výlet... jako nic světobornýho, jo ? Jen zařídit pár maličkostí do ne příliš vzdálenýho velkoměsta. Musím po dálnici. A to mi činí radost. Si tam totiž jedu jak se mi zachce, no fakt. Když chci, jedu rychle, když chci, jedu si lážo plážo a poněvadž se běžně bojím předjíždět, tak na dálnici si to vyloženě užívám, jelikož tam je víc pruhů a nemůžu nikoho znenadání zuřivě líbat v protisměru. číst dál

Takže... Za jedné krásné Svatojánské noci seděly dvě Světlušky na lavičce na zápraží a užívaly si hřejivého tepla měsíce. Byl to mladičký manželský pár a sedávali tam takhle už myslím nějak... no jo ! Dneska to byla jejich padesátá Svatojánská noc ! Věděli to vůbec ? To je přece něco jako výročí ! číst dál

Tak jsem si už začala s obavama říkat, jestli je všechno v pořádku, když je pořád všechno tak v pořádku a nic šokujícího se mi neděje ? Jsem zvyklá na sprchy katastrof a neuvěřitelných "náhod" a směšných maličkostí a famózních veličkostí a najednou jako by se slehla zem a já si jedu den za dnem, jako by se nechumelilo. číst dál

Někteří lidé mají milující rodinu, která je od malička obklopuje láskou a vším, co si přejí a co potřebují. Jiní rodinu zase nemají. Od narození vyrůstají v kojeneckém ústavu, nebo v dětském domově a vlastně ani nemají představu o tom, že něco jako rodina existuje. Znají jenom hodné tety a vůbec netuší, že mezi takovou tetou a mámou je přecijen velký rozdíl. číst dál

Babička mi říkávala, že i třináctka může být šťastným číslem. A jak už to u babiček bývá, měla pravdu. Třináctého třetí dva tisíce třináct, půl osmé ráno, start Roudnice nad Labem, cíl Brno, předpokládaná doba cesty tři hodiny, upozorňujeme, že předpokládaná doba se může změnit. číst dál

Volá mi takhle jedou po ránu Luboš z rádia a praví : "Altmanko bláznivá, máme jet točit reportáž o hotelu v Litoměřicích, jedeš s náma ?" Jak můžu tomu milému člověku říct NE, když mě tak líbezně oslovuje, že ? "No a jako co to obnáší ?" ptám se proto nejistě, aby moje ANO bylo trochu zaobalený. "Najdi si na netu www.salva-guarda.cz a přečti si všechno, co najdeš. A mrkni na ty fotky, takovej luxus jsi ještě nezažila ! Dám ti pak nějakej ten leták, ať se máš z čeho inspirovat a frčíme, ne ? Zavolám za chvíli, mrkni zatím, kde si budeš válet šunky a pochopíš, proč vím, že neodmítneš ! Tak čau, špekoune..." a zavěsil. číst dál

Né kažej se může pochlubit tím, že rozumí řeči zvířat. Ačkoliv - jeden takovej tu kdysi byl... Jiřík myslim... co chodil s tou... no... se Zlatovláskou Královic. Ale ten k tomu přišel jako slepej k houslím, jestli pamatujete. Snědl hada a šlo to samo. Takový štěstí už se na nikoho dalšího neusmálo. Možná je to tím, že většina hadů je jedovatejch, tak se do jejich konzumace nikdo moc nehrne - a nebo pak jsou chráněný a za pokutu to taky nestojí. číst dál

Všichni občas sníme o tom, jaké by to bylo, kdybychom byli slavní. Nebo vy ne? Nenapadlo vás, jaké je procházet se po červeném koberci, být boháčem s velkým domem, luxusním autem, nebo si zahrát ve filmu s krasavcem, jako je třeba Brad Pitt? No nepřemýšleli jste o tom někdy - třeba jako malí? číst dál

Po přečtení článku, který napsala má dcera Teri, jsem zkusila já - téměř stoprocentní spisovatelský analfabet - sednout si, vzít do ruky tužku, k ní papír a napsat své pocity, co se mi honily při čtení jejího článku hlavou. Nejdřív jsem ale musela mít to obrovské štěstí a mít kolem sebe takové přátelé, kteří mi umožnili, abych toto poděkování mohla napsat a zveřejnit. Proto hned na začátku děkuji Fénix rádiu, Renátce a lidem kolem ní, které sice nevidím denně, ale vím, že jsou a pomohou. číst dál

Jsou jídla, kterým se zásadně vyhýbám. A to jsou ty, o kterých vím, že už je jí někdo jinej. Jako třeba v restauraci, víte ? Na stole vedle. Jinak konzumuju úplně všechno a děsně mě to baví, protože často objevím něco novýho a nutno podotknout, že většinou zákeřnýho. Baštim, baštim a najednou šup a je to tady ! Neřikejte, že se vám to nikdy nestalo ? číst dál

Že nevíte ? Tak to si poslechněte ! Zázrak, to je takovej zvláštní úkaz, co se jen tak nevidí. Vedou se o něm skupinový diskuze a má nespočet příznivců i odpůrců. To slovo jako takový používáme skoro všichni a skoro denně, ale potkat HO, to už dá větší práci ! Je taky rozdíl v tom, CO vůbec kdo z nás za zázrak považuje, to dá rozum ! číst dál