Vašek Jindráček

Bашek Йиндрaчek (Vašek Jindráček)

Protentokrát byl hostem u nás na Fénixu Vašek Jindráček, student filosofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Je jeden ze zástupců „humanitní větve“. Konkrétně ho už od mala zajímá historie a později se přidala i čeština. Nespokojil se ale s tím, že jednou bude učit. Nevydržel to a učí už teď a prý je ten nejhodnější učitel (hlavně na dívky). Ale nepřijel k nám sám. Přivezl si s sebou i přítelkyni Míšu (spíše Míša přivezla jeho) a docenta Škodu. Do studia zavítala také paní profesorka z roudnického gymplu, Aura Pekařová. O zábavu tedy nouze nebyla a od počátku do konce vysílání bylo pořád čemu se smát.

Vašek chodil na jeden z těch vesnických gymplů, kde panuje rodinná atmosféra, a tak to tam měl rád. I když se nám přiznal, že občas byl za školou. Tam si taky našel svou první lásku. „Ta ale ještě měla rozum, ta mě opustila“, směje se Vašek a s ním všichni přítomní, včetně přítelkyně Míši. No a po střední se hlásil na Masarykovu univerzitu do Brna. Na žurnalistiku a na češtinu. Jenže ho přijali jen na češtinu a navíc neměli volné koleje. A do Brna je to daleko. A tak skončil v Ústí. Krom toho současně učí a píše diplomovou práci. A kdy ho začala zajímat čeština? Ve třeťáku na gymplu, když probírali prokleté básníky. Za své zaujetí je vděčný paní učitelce Věře Březinové.

„Vašku, o čem je tvoje diplomka?“

„Jmenuje se ‚Obraz Čechů a Němců ve vybraných dílech preromantických básníků‘. Píšu ji pod doc. Peřinou. Práce je zaměřená na jednotlivá díla z období preromantismu. Na to, jak byli jednotliví Češi a Němci v této době vnímáni. Jsou to vlastně první tři desetiletí 19. století, což je období českého národního obrození, takže vztahy mezi Čechy a Němci byly docela vyostřené.“

„Jak moc času diplomce věnuješ? Tak dvě hodiny o víkendu?“, schválně ho provokuji.

„Ne ne, napiš tam tak deset, to vypadá líp.“, směje se a přitom mi kouká přes rameno a marně se snaží přečíst, co si čmárám za klikyháky do sešitu. „Ne, vždycky se na to kouknu tak po poledni.“ „Hm, a k tomu koukáš ještě na televizi, nebo něco čteš…“ „No, připravuju se do hodiny,“ přiznává nerad. „Aha. Takže na ty dvě hodiny přes víkend se to nakonec stejně smrskne,“ podívám se na něj vědoucně.

„A proč jsi vlastně chtěl na žurnalistiku?“, zajímám se o našeho hosta dál. „Připadá mi jako perspektivní a zajímavý obor.“ „Lucko, napiš tam, že Vašek bude literární vědec,“ hučí do mě docent Škoda.

„Vašku, ty učíš. Jaký byl tvůj první den?“

„Když jsem začínal, bylo mi 21. Představ si, že si stoupneš před třídu s třiceti lidmi, kde jsou skoro samé holky, a všechny koukají, co to přišlo za ucho. A to jsem ještě nevěděl, jak se na hodinu připravit a o čem mluvit. To bylo v Kladně. Pak jsem učil na ZŠ Vinařská v Ústí, kde jsem měl třídu hokejistů, takže samí kluci. A nakonec jsem skončil na gymplu v Litvínově. S Míšou jsme prováděli sociometrické měření. Zkoumali jsme vztahy ve třídě hokejistů a potom vztahy ve smíšené třídě. Výsledek potom posloužil výchovné poradkyni.“

„A k čemu jste dospěli?“

„K tomu, že kluci v hokejové třídě drží víc při sobě, ale zas na duhou stranu jsou ve třídě tak dva tři, které vytěsňují. Mají víc sklony k šikaně. Kdežto ve smíšené třídě se holky baví s holkama a kluci s klukama. Třída je rozkouskovaná.“, doplní Míša. Zbývá jen dodat, že to byli žáci osmých tříd základních škol.

Své studenty také zapojil do různých činností, jako je třeba projekt „Židovská obec“, kde žáci sháněli všechny možné informace a Židech a judaismu, zvycích a podobně. Také je zaměstnal problematikou životního prostředí a automobilismu, kde šlo především o jejich uvědomění. A v neposlední řadě je tu školní časopis.

Vašek je držitelem certifikátu AISIS, který svědčí o jeho účasti na školení pro pedagogy, jehož podstatou bylo snažit se vytvořit ideální prostředí v profesorském sboru, což (jak sám Vašek poznamenal) není úplně reálné .

Náš host se také rozpovídal o iLearningu. Je to způsob učení se pomocí moderní techniky, hlavně internetu. Spolu s docenty Doulíkem a Škodou (Jirka řekl, že to Vašek dělá víceméně skoro sám) studuje anglicky napsané články v odborných časopisech. Zajímá ho jejich problematika a zaměření. Čte hlavně ty o tom, jak se vzdělávat pomocí internetu. O tom, do jaké míry je to efektivní. Problém ale je v tom, že každý má jinou strategii, každý se učí jinak a něco jiného mu vyhovuje. V poslední době se však iLearning nasazuje jednotně všem, a to je špatně.

„A co ty, Vašku? Jsi zastáncem iLearningu?“ „Ano, jsem pro iLearning. Je to dobrá metoda a dnešní generace má k počítačům blízko.“

„Ty jsi říkal, že čeština je tvým velkým koníčkem. A co dál? Jaké máš záliby?“

„Býval jsem skaut, rád cestuji – třeba vlakem, do Ústí. Nebo autobusem, nebo vlakem z Ústí. Pak odpočinek a flákárna, kolo, hudba a ryby.“ „Ryby?“ „Ano, od deseti let mám rybářský lístek. Ale když rybu ulovím, hned ji zas pustím.“ „A neublíží to té rybě?“ „Nesmíš seškrábnout moc toho hlenu, co má na povrchu. Rybaření je paráda. Člověk si odpočine a může chvíli vypnout.“

„Tys říkal, že rád cestuješ. Kam by ses chtěl podívat?“ „Do Ameriky.“ „A proč zrovna tam?“ „Neskutečná země plná možností.“ „A kdyby ses mohl přestěhovat, kde bys chtěl bydlet?“ „Asi právě tam anebo v Anglii. Mají krásné památky a tak nějak ustálené počasí.“ „Je tam pořád zima,“ dodává Jirka.

Ještě jsem z Vaška vymámila, že rád kouká na Shreka a že doma chovají králíka Bobeše, který slyší výhradně na banán a na rozinky.

A co by si Vašek přál? „Chtěl bych něčeho dosáhnout ve svém oboru. A chtěl bych, aby všechny můj předmět bavil, což je asi nemožné.“ Co se dá dělat, nikoho nebaví všechno. Ale přání je to hezké. Tak mu budeme držet palce, ať se mu daří zaujmout co nejvíc žáků. Nebo až zas bude psát nějaký článek pro historický časopis Ďas, dějiny a současnost.

Anebo až bude přednášet na studentské konferenci v Ústí. Konference bude pod záštitou katedry bohemistiky …a pak ještě na Máchovské konferenci, kde bude mít přednášku o krajních prvcích v Máji.

Uteklo nám to… tak jako to utíká vždycky, když se člověk dobře baví nad láhvemi dobrého vína (tramín červený), cpe se domácím mřížkovým koláčem a je mezi bezvadnými lidmi  Vašek říkal, že zase přijede, aby se dozvěděl něco nového. Dokonce se nám povedlo přesvědčit Míšu, aby byla v našem pořadu také někdy jako host. Tak zas co nejdřív v rádiu, prozatím přeji spoustu úspěchů a štěstí do života

Lucie Faustová 2010

www.fenixradio.net