Dnes k nám do studia zavítal neobyčejný člověk. Šíří kolem sebe pohodu a dobrou náladu a elán z něj jen čiší. Není divu, že stíhá tolik věcí – skládat písničky pro sebe i pro ostatní, dělat producenta mladým talentům, psát muzikály (určitě znáte Kleopatru, Tři mušketýry, Angeliku nebo ten nejnovější – Kata Mydláře) a k tomu ještě koncertovat a o páteční večery s Martinem Hájkem vysílat „Discopříběh“ na rádiu Kiss. Všechno, co dělá, ho baví. „Cítím se jako mladý člověk, tak toho můžu i hodně dělat. Je to zároveň i můj koníček. Ale vždycky si najdu čas pro rodinu, tu já nezanedbávám.“
Loni v říjnu měl megakoncert v O2 areně, kde spolu s ním účinkovali Helena Vondráčková, Hana Zagorová, Karel Gott a Lucie Bílá, a letos v září zahájí koncertové turné, které by chtěl ukončit v prosinci v Lucerně vánočními písněmi. 27. května si ho můžete přijít poslechnout do Ústí nad Labem. „Jaké to je, když zpíváš před publikem? Dobíjí tě to?“
„Mám z něj úctu. Dobíjí mě, to určitě. Ale ono to funguje navzájem. Já dobíjím je, oni mě. Ale co je na mým publiku úžasný, to je jeho skladba. Je to škála od šesti, sedmiletých dětí až po sedmdesátileté.“
„Leze ti nějaká tvoje písnička na nervy? Třeba Poupata…“ „No, Poupata, to ses trefil. Já jsem vyškolenej jazzer.“ (Ještě na konzervatoři založil jazzovou skupinu „Čtyři“ a na Pražských jazzových dnech získal ocenění „Hudebník roku“.) „Mám rád, když je rytmus trošku houpavý, když to trochu jede. A Poupata – to je „um-ca“. Ale na druhou stranu je to hit, který po mně všude chtěj.“ „Se nedivím, ona je krásná. Přemejšlíš, že zas vydáš něco novýho?“ „Chtěl bych vydat nový album. Lidi chtěj pořád něco novýho.“
„A kde bereš inspiraci?“ „To nejde takhle říct. Existují věci mezi nebem a zemí… a múza je jednou z nich. Někdy můžu sedět s tužkou v ruce za klavírem a nic mě nenapadne, ani kdybych se rozkrájel. A pak jedu autem…“ „Takže nosíš tužku pořád u sebe?“ „No jasný. Jinak všechno zapomeneš.“ „A poznáš jestli to, co napíšeš, bude hit?“ „Nepoznáš. Záleží na tom, jak to lidi přijmou U hitu hodně záleží na textu. Ale když něco napíšeš, poznáš, jestli ta písnička má, nebo nemá, hitový potenciál.“
„A máš naopak písničku, kterou zpíváš hodně rád?“ pokračuje Lubošův nepřetržitý vodopád otázek. „Pár přátel, Největší z nálezů a ztrát, Discopříběh, Nonstop,“ vypočítává Michal.
„A jak ty se díváš na Superstar? Jsou to talenti, nebo je to spíš o vzhledu?“ „Jak u koho. Jsou tam velký talenty, třeba Šárka Vaňková nebo Tomáš Savka. Ti hrají v muzikálech. Dáváme jim tak příležitost, aby se tím třeba jednou mohli živit.“
„Jak tebe vůbec napadlo napsat muzikál?“
„Nic nepřijde jen tak z ničeho. Kleopatra vznikla, když jsem přišel o svoji dceru a byl jsem na dně. Kamarád mi řekl, že to takhle dál nejde, že musím udělat něco většího, co mě nakopne. Řekl: ‚Tady máš prachy na muzikál, jenom ho musíš napsat.‘ A proto je Kleopatra tak výjimečná. Má v sobě spoustu lásky a emocí.“ Můžu potvrdit, Kleopatra je opravdu nádherný muzikál.
„Když se točil Discopříběh, jak to na tebe působilo?“ „Zrovna u Discopříběhu to bylo jiný, než třeba u Lásky z pasáže, kde se na písničky vymýšlel děj. Tady ne. U Discopříběhu nám dali téma a ‚něco na to složte‘. Trochu Jardu Soukupa nutím, abychom udělali Discopříběh po dvaceti letech. Moc se mu do toho nechce, ale zkusím ho k tomu nějak dokopat.“
„Michale, tvoje jméno je vlastně pseudonym, viď? Slavíš svátek na Michala, nebo na Vladimíra?“ „Na Michala. Už jsem Michal. Honoráře mi totiž chodily na jméno Michal David, což se moc neshodovalo s tím, co stálo na občance, a tak mi je nechtěli vydat. Tak jsem si zašel na matriku a nechal se přejmenovat.“
„A co je Damichi?“
„DAMICHI je složenina prvních slabik tří jmen: Davide, Michal a Chiara. S Davidem Mattiolinim jsme si pohrávali s myšlenkou, že založíme česko-italskou skupinu. Řekl jsem, že dobře, jenom sežeň nějakou italskou holku, co pěkně zpívá. A on přišel s Chiarou a mohli jsme začít.“
„A se kterou kapelou vlastně zpíváš teď? Která je ta tvoje?“ „Michal David band. Hrajeme tři roky. Jsou to moji studioví muzikanti, kteří mi nahrávají desky.“
„Ty jsi vlastně pyšný dědeček. Drandíš s kočárkem?“ „No jasně! Teď 28. května budeme slavit společně s Nelinkou Gottovou narozeniny.“ Sebastianovi bude letos jeden rok.
A moje dojmy? Moc fajn člověk, který se upřímně a rád směje.J Na závěr nám rozdal pár svých podpisů a CD a i když se zdržel jen hodinu, i tak to bylo moc prima. Tak hodně štěstí do budoucna.
…Už se těším na koncert
Lucie Faustová 2011
www.fenixradio.net
2024 ©