Chci jíst ten pomeranč, ale nechci ho loupat…

Napsal www.fenixradio.net (») ve čtvrtek 15. 5. 2014 v kategorii Fénix píše, přečteno: 1429×
10346684-750778634973653-1925721875-n.jpg

Někdy si říkám, že bych potřebovala návod na vlastní hlavu. Takový jakýsi manuál, jako když si koupíte novou pračku. Přehledně a srozumitelně, průvodce chaosem myšlenek, přání a nutkání. "Vážený zákazníku, zapojte přístroj do elektřiny a zmáčkněte start" a tak...

Jenže takový atlas se těžce shání, takže člověk aby se s vlastní nelogikou popral sám. Hledat spouštěcí knoflík některých mechanismů je běh na dlouhou trať a perte se s tím, když něco vyloženě spěchá ! Když potřebujete okamžitě vědět, jak rozlousknout danou situaci a přitom následků vám zmatenou hlavou běhá asi devadesát tisíc dvacet šest.

A to nemluvím vůbec o životních krocích těžkého kalibru ! Mojí hlavě stačí banalita typu : teď jsem si tak krásně sedla, na klíně mi usnul pes a jako na potvoru na mě ten pomeranč na stole tak lákavě huláká... jenže nedosáhnu ! V ten okamžik se hlava a tělo dělí na dva tábory a to už je vůbec předem prohraný boj, protože naprosto s přehledem odhaduji jejich příští dialog :

"Úplně cítím tu šťavnatou dužinu na jazyku," říká hlava. "Co je mi po tvém jazyku ? My ruce a nohy jsme zrovna v přepychovém relaxu," dí ruce a nohy. "Ale co je v tom plodu vitamínů pro vaše svaly !" argumentuje obratně hlava. "Má pravdu," zakručí žaludek. "Žádám autoritativně o dopravu toho předmětu do mě !"

Pomeranc

No ale co teď ? Hlavní aktéři procesu zaujali zamítavý postoj a konzumace je tím ohrožena. Jak se můžu divit podstatě světové války, když tady se neumí rozumně domluvit jedna hlava a čtyři končetiny ?

A začíná jít do tuhého. Vnímám tu nespoutanou chuť na ono oranžové kulaté cosi a zároveň radikální odpor k pohybu. Něco se musí stát ! Nějaké východisko tu MUSÍ být ! Haló, je tam někde pan Mozek ? Která jeho část se stará o signály v nouzi ?

Když vtom se do toho vložila pusa. Slyším ji, jak říká : "Mami ?" A jedno slovo mi zachránilo život. Pro tentokrát. Ale díky nebesům za to ! Jak vidno, když se vám pohádá tělo s hlavou, pan Mozek nakonec stejně zamává bílým praporem smíru... Já vám nevím – neříká se tomu někdy kompromis ? ? ?

Lucienne Altmanová

2014

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.